Opojný orient na prknech Královské opery v Londýně

Foto: archiv Aero Films

Foto: archiv Aero Films

Iko­nic­kým rus­kým bale­tem Bajadéra pokra­ču­je sezó­na přímých pře­no­sů z Krá­lov­ské ope­ry v Lon­dýně. Od 13. do 26. lis­to­pa­du bude opoj­ný ori­entální svět kla­sického díla k vidění také ve vybra­ných čes­kých kinech. 

Balet, kte­rý pře­ne­se divá­ky do báj­né Indie, vytvo­řil v roce 1877 slav­ný fran­couz­ský cho­re­o­graf Marius Peti­pa pro Bol­šoj balet v Pet­ro­hra­du. O sto let poz­dě­ji vytvo­ři­la cho­re­o­gra­f­ka Nata­lia Maka­ro­va svou ver­zi Peti­po­va bale­tu, kte­rá se v Krá­lov­ské ope­ře Lon­dýn hrá­la popr­vé v roce 1989.

Pří­běh nena­pl­ně­né lás­ky v kuli­sách ori­en­tu
Děj je zasa­zen do mýtic­ké Indie a vyprá­ví pří­běh chrá­mo­vé taneč­ni­ce (baja­dé­ry) jmé­nem Nikia, kte­rá se zami­lu­je do váleč­ní­ka a lov­ce tygrů, Solo­ra. U posvát­né­ho ohně si pří­sa­ha­jí věč­nou lás­ku. Když to zjis­tí velek­něz bráhman, kte­rý krás­nou taneč­ni­ci také milu­je, roz­hod­ne se pro pomstu. Solo­ra si navíc vybral vlád­ce kní­žec­tví, rádža Duga­man­ta, pro svou dce­ru Gam­zatti. Váleč­ník je okouz­len krá­sou Gam­zatti, a záro­veň stá­le mys­lí na svou taneč­ni­ci. Rádža roz­hod­ne, že Nikia musí zemřít. Nic netu­ší­cí baja­dé­ra je pozvá­na zatan­čit na osla­vě, kte­rá je ve sku­teč­nos­ti zásnub­ní hos­ti­nou Solo­ra a Gam­zatti. Za svůj tanec dostá­vá košík kvě­tin a věří, že jsou od Solo­ra. Na dně koší­ku je ale ukryt jedo­va­tý had. Bráhman nabí­zí Nikii pro­ti­jed, ta ale odmí­tá a radě­ji umí­rá, než aby vidě­la své­ho milé­ho v náru­či jiné ženy.

Solor má po smr­ti baja­dé­ry pod vli­vem opia vidě­ní, Nikia se mu zje­vu­je ve slav­né scé­ně Krá­lov­ství stí­nů, kte­rá je pova­žo­vá­na za jed­nu z nej­krás­něj­ších a nej­ná­roč­něj­ších balet­ních scén vůbec. V den svat­by Solo­ra a Gam­zatti se strh­ne hněv bohů a zni­čí celý chrám. Duše Solo­ra a Nikie se zno­vu set­ka­jí v posmrt­ném životě.

Jeden z nej­o­pu­lent­něj­ších kla­sic­kých bale­tů
Recen­ze v brit­ském tis­ku, kte­ré již stih­ly čer­stvou pre­mi­é­ru pokrýt, jed­no­hlas­ně opě­vu­jí mis­trov­ství a um argen­tin­ské pri­ma­ba­lerí­ny Mari­a­ne­ly Nuñez, kte­rá je člen­kou sou­bo­ru Krá­lov­ské­ho bale­tu Lon­dýn již dva­cet let. V bale­tu Baja­dé­ra tan­čí ústřed­ní posta­vu chrá­mo­vé taneč­ni­ce, baja­dé­ry. „Zdá se, jako by snad ani nemě­la kos­ti, jen pohyb­li­vé obrat­le, kte­ré se vlní jako koči­čí ocas,“ píše kri­tič­ka Lynd­sey Win­ship, kte­rá taneč­ni­ci věno­va­la celé prv­ní dva odstav­ce své recen­ze pro The Guar­di­an. Její soky­ni v lás­ce, prin­cez­nu Gam­zatti, ztvár­ni­la rus­ká pri­ma­ba­lerí­na Nata­lia Osi­po­va. Obě taneč­ni­ce ale nazkou­še­ly oba par­ty a tak se divá­kům, kte­ří sta­či­li zakou­pit vstu­pen­ky na bez­na­děj­ně vypro­da­né reprí­zy Baja­dé­ry, naský­tá nanej­výš zají­ma­vé srov­ná­ní. Váleč­ní­ka Solo­ra ztvár­nil pro ten­to večer rus­ký sólis­ta Vadim Muntagirov.

Balet Baja­dé­ra nabí­zí výprav­nou exo­tic­kou podí­va­nou. Scé­na i kos­týmy vyvo­lá­va­jí doko­na­lou ilu­zi Ori­en­tu a věr­ně vykres­lu­jí indic­ké pro­stře­dí: obje­vu­je se tra­dič­ní oděv se závo­jem při­po­je­ným ke kot­ní­ku, dobo­vé kos­týmy, cin­ka­vé šper­ky. Sólo, ve kte­rém oží­vá bron­zo­vá chrá­mo­vá socha indic­ké­ho bož­stva, odka­zu­je na kla­sic­ký indic­ký tanec kathak. Atmo­sfé­ru pod­tr­hu­je hud­ba Ludwi­ga Minkuse.

Balet Baja­dé­ra navíc obsa­hu­je scé­ny, kte­ré vstou­pi­ly do dějin bale­tu. Jed­nou z nej­ob­di­vo­va­něj­ších sek­ven­cí je beze­spo­ru Krá­lov­ství stí­nů, kde tan­čí celý žen­ský balet­ní sou­bor. Čty­ři­a­dva­cet taneč­nic dýchá a tan­čí jako jed­na žena a v per­fekt­ním unisonu.

Krá­lov­ská ope­ra Lon­dýn: Baja­dé­ra – pří­mý pře­nos | Balet o třech děj­stvích | cca 195 min.
Hud­ba: Ludwig Min­kus | Orchestra­ce: John Lan­chbe­ry | Cho­re­o­gra­fie: Nata­lia Maka­ro­va pod­le Maria Peti­py | Výpra­va: Pier Lui­gi Samaritani

Účin­ku­jí: Solor: Vadim Mun­tagi­rov | Gam­zatti: Nata­lia Osi­po­va | Nikia: Mari­a­ne­la Nuñez |
Orchestr Krá­lov­ské ope­ry diri­gu­je Boris Gru­zin| Sbor Bale­tu Krá­lov­ské opery

Balet v kině
Pří­mé pře­no­sy bale­tů kom­bi­nu­jí špič­ko­vé taneč­ní umě­ní s nej­mo­der­něj­ší­mi tech­no­lo­gi­e­mi. HD (High Defi­ni­ti­on) je akro­nym pro vyso­ké obra­zo­vé roz­li­še­ní, kte­ré svou kva­li­tou dale­ko pře­vy­šu­je kva­li­tu for­má­tu DVD. Zvuk je pře­ná­šen v pro­sto­ro­vém šes­ti­ka­ná­le 5.1.

PROGRAM AKTUÁLNÍ SEZÓNY
Sezó­na 2018 – 19 s Krá­lov­ským bale­tem v Londýně

Pří­mé pře­no­sy
út 13. 11. 2018 20.15 Baja­dé­ra | Ludwig Min­kus | Marius Peti­pa, Nata­lia Maka­ro­va
po 3. 12. 2018 20.15 Lous­ká­ček | Petr Iljič Čaj­kov­skij | Lev Iva­nov, Peter Wright
út 19. 2. 2019 20.15 Don Qui­jo­te | Ludwig Min­kus | Marius Peti­pa, Car­los Acos­ta
čt 16. 5. 2019 20.15 Troj­pro­gram: Whe­el­don / Sidi Lar­bi / Pite | Anto­nio Vival­di, Ezio Bos­so / Henryk Mikołaj Górec­ki | Chris­to­pher Whe­el­don, Sidi Lar­bi Cher­ka­oui, Crys­tal Pite
út 11. 6. 2019 20.15 Romeo a Julie | Ser­gej Pro­ko­fjev | Ken­ne­th MacMillan

 

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Od Martin Macháček

Bývalý editor internetové verze časopisu Taneční zóna. Absolvent Katedry divadelních studií FF MU v Brně, dávný spolupracovník studentské platformy divadelní kritiky RozRazil online, exredaktor Českého rozhlasu Wave, občasný přispěvatel do Divadelních novin, časopisu A2 a nedávno i festivalových zpravodajů (např. Divadelní Flora Olomouc) či jejich příležitostný vedoucí (např. OST-RA-VAR, Setkání/Encounter Brno). Tři sezóny působil jako člen dramaturgické rady České taneční platformy. V současnosti zasedá v dramaturgické radě festivalu Regiony v Hradci Králové a je členem činoherní komise Cen Thálie. Jeho hru Storáče uvedla Stará Aréna Ostrava. Zakladatel několika divadelních skupin (PuMoWo a MeNe KeKeL), která se řídí heslem: "Divadlo, které nic nedělá, nic nepokazí."