Menu

grand révérence

grand révérence
Foto: Martin Divíšek

Poslední zamávání křehkých paží, grand révérence: Daria Klimentová odchází ze scény a děkuje. Českému publiku věnovala primabalerína Anglického národního baletu na rozloučenou komponovaný večer s výmluvným názvem Děkuji, v němž spolu s o šestnáct let mladším Vadimem Muntagirovem vystřihli na prknech Státní opery několik čísel z povinné baletní literatury. Viděli jsme scény z Labutího jezera, Korzára a Dona Quijota. Byla to lekce excelentní techniky, exhibice jaká se u nás nevidí.

Ve svých třiačtyřiceti letech se Klimentová rozhodla ukončit kariéru. Mohla by nejspíš tančit s úspěchem ještě mnoho let. Známe baletky, které tančily do vysokého věku – Pavlovová, Plisecká, Guillem. Jenže Klimentová je přísná, věcná maximalistka a o tom, jak má působit na scéně, má určitě vyhraněnou představu. Čím se hodlá zabývat dál, zatím neprozradila. V další kariéře jí určitě pomohou bohaté zkušenosti, zájmy a workoholismus. Tomu propadla už v dětství, jak dokládá filmová ukázka puštěná na začátku večera, kde prohlašuje, že jako dítě nesnášela prázdniny, že jí ve čtrnácti letech přišly dva měsíce volna naprosto nesnesitelné.

Lekce baletu

Ať tančili s Muntagirovem sebezamilovaněji (Labutí), seberozverněji (Korzár), vyzařovala z Klimentové disciplinovanost a určité „karteziánství“.  Dá se to vysvětlit gymnastikou, z níž k baletu přešla. Gymnastika už je taková - disciplína, popření sebe sama, výkonnostní myšlení, sebekritičnost a samozřejmě dřina. Řada baletek měla podobný osud – například Sylvie Guillem také začínala s gymnastikou, což je na její v atletičnosti a vytrvalosti znát. V tom jsou si s Klimentovou podobné.


Klimentová však zůstala v užším repertoárovém rozkmitu, než její francouzská kolegyně. Z dlouhého soupisu rolí vyplývá, že po dobu své kariéry se přimkla ke klasickému a neoklasickému repertoáru a tančila snad všechny klíčové ženské role velkých baletů (Odette/Odile, Kitri, Giselle, Popelka, Aurora, Julie a desítky dalších). Vystoupila i v mnoha Balanchinových a několika Kyliánových kusech. K experimentům ji to zřejmě netáhlo.
Velkoleposti si u nás moc často neužijeme – neumíme ji tvořit ani sdílet, ale v případě večera Darii Klimentové se přece jen odehrálo cosi luxusního. Samozřejmě za to mohla především její přítomnost, suverenita a skutečně mistrovské provedení fragmentů známých baletních děl. Druhá hvězda večera, Dariin taneční partner Vadim Muntagirov, zase poněkud rozšířil naše obzory v oblasti mužského tanečního výkonu a svou rytířskou elegancí přispěl k baletní iluzi pohádkového světa. Jeho skoky a dopady také patří k poruchám reality – výšku, rychlost i měkkost dopadu do pokleku si budeme dlouho pamatovat jako přelud.

Program večera, který měl čistě exhibiční ráz, doplňovalo několik domácích vstupů. Dramaturgicky zbytečně čnělo Konvalinkovo Just sólo, byť skvělé, svou moderní estetikou ve všech těch špičkách, sukýnkách, čelenkách a našitých skleněných drahokamech, působilo nepatřičně. Poněkud nešťastně byla zvolena i ukázka ze Zuskova Romea a Julie – balkónová scéna coby dějový fragment příliš nezapadal do „estrádní“ skladby gala večera. Ostatní – pas de deux ze Šípkové Růženky (Márová, Štípa) a Balanchinovo Theme and Variations, Suita (Alina Nanu, Zvonař a sbor) byly hlavně příležitostí porovnat úroveň české interpretace s tou světovou. Je to přinejmenším příležitost k hlubokému zamyšlení.

Lekce života

Během sledování programu jsme se mohli zamýšlet nad dalšími tématy. Například nad archivní, a přesto stále přitažlivou povahou velkých baletů, nad jejich technickou a interpretační proměnou v 21. století. Nad jejich publikem. Nad tím, jak přemýšlí tanečnice ponořená řadu let do světa labutí, víl, Růženek…, lesku, hudby, divadla – jak vnímá dnešní svět, jak umělecky a občansky vnímá sama sebe. Koho volí? Je to skutečně oběť, věnovat tělo i duši pomíjivé kráse tance a na vrcholu sil zamávat, poděkovat a začít znovu? Klimentová s tím evidentně nemá problém – splnila misi a pustí se do něčeho dalšího. I v tom může být inspirací. Takže – spíš děkujeme my, Dario!


Na některé otázky odpoví dokument Martina Kubaly Daria Klimentová – Život v tanci, který odvysílala Česká televize.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10147882337-daria-klimentova-zivot-v-tanci/

Jana Návratová

Taneční publicistka. Absolvovala Katedru divadelní a filmové vědy FFUK. Od 1989 pracuje v Divadelním ústavu (dnes Institutu umění – Divadelním ústavu), kde v roce 2006 založila Taneční sekci, která se věnuje komplexní odborné podpoře tanečního umění.  V letech 1993 – 2005 vyučovala dějiny tance na Konzervatoři Duncan centre. Je editorkou a spoluautorkou odborné monografie Tanec v České republice (2010) a řady studií publikovaných v českých i zahraničních sbornících. V letech 2005 - 2013 byla šéfredaktorkou odborné revue Taneční zóna a pravidelně publikuje v českých médiích. Založila Festival tanečních filmů. Je lektorkou power jógy.

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?