Menu

Osmnáct a jedna Olomouc

Osmnáct a jedna Olomouc
foto: archiv festivalu Divadelní Flora

Divadelní Flora Olomouc s číslem 19 je za námi. Letošní ročník byl překvapivě hodně taneční. V prvé řadě představila Flora skupinu Spitfire Company, konkrétně jak jejich starší kusy – KREVETY À LA INDIGO či Animal Exitus, tak nejnovější inscenaci Sniper´s Lake. V rámci přehlídky tvorby Jiřího Havelky byla uvedena Korekce, která vznikla v produkci VerTeDance. Nechyběli ani 420PEOPLE s inscenací Peklo. Představení doplnily debaty s umělci. Ve freskovém sále prostoru Wurmova 7, který je sídlem Divadla na cucky, vedly taneční workshopy tanečnice Nataša Novotná či Cécile de Costa. 

Na nás, kteří mohli tato díla vidět při jejich premiérách v Praze, olomoučtí vyzráli a některá z představení umístili do zcela odlišných kulis. Tak byl Animal Exitus v režii Petra Boháče odehrán na městských hradbách pod širým nebem, Krevety à la Indigo zase v cirkusovém šapitó. 

V pravidelné sekci Visegrad Performing Arts nám festivalový dramaturg Jan Žůrek nabídl i výběr performancí z Maďarska, Polska i Slovenska. Festival byl zahájen městskou hrou Tisíc a jedna Olomouc, které připravilo Divadlo na cucky s maďarským divadlem KOMA Bázis. V divadle Konvikt vystoupila polská choreografka Magdalena Reiter, kterou si již diváci Flory mohou pamatovat z předchozích ročníků s dílem Pars pro Witkacy. Festival pak zakončila velmi povedená Lovecká sezóna slovenského choreografa Milana Tomášika, který patří k oblíbenému slovenskému tanečnímu souboru Les SlovaKs. Přinášíme dvě krátká zastavení u těchto visegradských vzplanutí.

I want to touch everything naked as I am touching my very own face with my bare hand…

PARS PRO WITKACY je scénickou básní inspirovanou osobností a dílem nonkonformního polského fotografa, dramatika, malíře, filosofa a spisovatele Stanislava Witkiewicze. Witkiewicz je jedním z legend polské kultury a polští umělci se k jeho tvorbě vrací často. Magdalena Reiter staví v díle Pars pro Witkacy živý pomník jeho uměleckému zápalu, který ho dovedl téměř až k šílenství. Na pozadí autorových černobílých portrétů (temné planoucí oči, hypnotizující výraz) vzpomene až dokumentárně dynamickou recitací milníky jeho života a pak už se ponoří do jeho světa abstraktnějším způsobem. Hlavními prostředky je Magdaleně Reiter rytmus a čas. Ilustruje zrychlený život umělce pohlceného nikdy nekončící tvorbou. Čtyři performeři se pohybují téměř bez přestávky. Hudba staccaticky frázuje pohyb a někdy pravidelný rytmus určuje dech. Důležitou roli v tom pohybu ale hraje také moment zastavení. Tanečníci se fotografují a natáčí. Jejich obraz se promítá na velké plátno za nimi. Focení sebe sama, zkoumání těla (Dva tanečníci se navzájem dotýkají, doslova testují kůži toho druhého), fascinace tváří … "I want to touch everything naked as I am touching my very own face with my bare hand…," říká se v choreografii. Jaké je moje odhalené já a jací jsou ti druzí? Atmosféra je hutnější a hutnější. Děj se soustředí do zadního plánu. Zeď je symbolem vnitřního vězení. Jakoby se od ní tanečnice chtěla odstrčit, ale zmítá se stále na jejích chladných plochách. Tanečník proti ní skáče ve snaze se dostat ven, na pomyslnou druhou stranu, která ale neexistuje. Scénickou básní jsem dílo nazývala i proto, že je jeho důležitou součástí text. Tanečnice recituje úryvky z Witkiewiczových statí. Jejich filosofická abstraktnost odkrývá svět umělcových vizí, halucinací. Tak dokumentárně, jak Reiter začala, i končí. Na plátno přijíždí tanky, vybuchují rakety, slzy stékají dívce z očí. Witkiewicz spáchal sebevraždu při vstupu sovětských vojsk do Polska.

Lovecká sezóna bez kořistí

Daňkové, mufloni a srny. Stáda. Dvojice. Tanečníci, kteří určitě dlouhé hodiny pozorovali pohyb a hlavně charakteristickou mimiku těchto zvířat, vytváří jejich obrazy, v podání člověka často humorné. Bloumají po jevišti, cení zuby, s rozšířenými očními bulvami pozorují okolní kolegy. Hudba (Concerto Grosso slovenského skladatele Vladimira Godára), která snad opravdu přichází z luhů a hájů, vytváří důvěryhodnou kulisu lesa. Jako bychom slyšeli houkání sov, šelestění listí, troubení jelenů v říji. Hned zkraje choreografie dva tanečníci chřestí na scéně snad kousky metrů či filmových pásků. Připomene nám to hrkačky z venkovských slavností. Tento rurální, slovanský prvek, který probleskne v některých pohybových sekvencích i ve zpěvu (slovinské písně) se prolíná s technikami dechu připomínající spíše čínská bojová umění (taichi) a s přesným komponováním frází, duetů, trií, choreografickou čistotou belgických tvůrců (Milan Tomášik vystudoval P.A.R.T.S. pozn.). Ač je motiv lovecké sezóny často vyobrazen prolitím krve nebo spojován s živelným jarem plným páření, Tomášikova Hunting season je hravá a zároveň toužící po klidu. Agón ani ve chvíli, kdy se tanečníci znovu stávají lidmi, tu není dramatický, místo zápasu tu najdeme pošťuchování – hru na boj (Milan Tomášik a slovinská tanečnice Špela Vodeb předvádí soutěž v tanečním battlu dvojic). Performeři komunikují s divákem, chytají je za nohy, kočkují se vzájemně jako zvěř, která si hraje někde na palouku. Doširoka otevřou ústa, ale nadechnou se a výboj křiku nepřijde. Jakoby sdělením bylo právě přání, aby byl člověk opět v sobě schopen najít jednoduchost přírody, radost ze života ve smečce, aby bezdůvodný lov, boj o to, kdo zvítězí, potlačila touha po souladu. Snad proto se scéna uzavírá ve spánku. Zpocení tanečníci odpočívají. Bez kořistí.

Příští ročník Olomoucké Flory bude jubilejní. Již teď dramaturg sekce nového divadla Jan Žůrek slibuje z tance velké věci. Přejme Flóře, kterou letos navštívilo na sedm tisíc diváků, aby tento počet v roce příštím jenom stoupal a stoupal.

Markéta Faustová

Redaktorka webu a časopisu Taneční zóna. Absolvovala divadelní vědu na Univerzitě Karlově. K tanci má blízko nejen teoreticky – intenzivně navštěvuje různé tanečník kurzy a workshopy a také působila jako manažerka s Vertedance Company. Pracuje jako PR manažerka kulturních projektů v agentuře 2media.cz. Vede hodiny flow jógy. 

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?