Tak přesně něco podobného vám teď také sepisuju, protože vám formou tohoto úvodníku musím oznámit několik (možná i evidentních) věcí. Jednak, že Tanec Praha (už) skončil, jste možná zaznamenali, ale stále nebyla příležitost poděkovat a náležitě se rozloučit s naším letošním festivalovým zpravodajem. Ten mimochodem také končí, leda bychom z něj udělali pravidelnou rubriku. Napište nám do komentářů [(ty zde - jako na stránkách Taneční zóny - nefungují, tak leda na našem {nebo klidně i jiném} Facebooku)], jestli se vám taková idea zamlouvá.

Editorial je pořád moje osobní hitovka, on je to spíš takový blogový (ani ne tak katův) šleh. Rád bych zde na samotném závěru dal prostor spíše těm, kteří sem po dobu čtyř (a něco) týdnů přinášeli texty, obráželi divadla mezi Brnem a Prahou. Jim tedy děkuji (stejně jako týmu Tance Praha za trpělivost). Poslední číslo je totiž skoro celé v mojí režii. Je to tak.  

I přesto ale nezapomínejte, že věci je třeba totiž vymykat ze závorek a prolamovat limity našich předsudků. Mějte se a čtěte.

Vaše Macho

Co zde (na Taneční zóně) dále objevíte:

RECENZI NA INSCENACI STRIPTEASE EVY ORCÍGROVÉ (klikněte na obrázek)

RECENZI NA INSCENACI TORDRE MARTINA MACHÁČKA (klikněte na obrázek)

ROZHOVOR S USKUPENÍM CREWCOLLECTIVE MARTINA MACHÁČKA (klikněte na obrázek)