Menu

Eymen - Úhel pohledu

Eymen - Úhel pohledu
foto: Vojtěch Brtnický

Choreografka a tanečnice Lenka Kniha Bartůňková rozehrála s podporou zpěvačky Ridiny Ahmedové strukturované improvizační site-specific představení uprostřed kruhu diváků ve stínu větvoví pražské Stromovky. Na vzniku představení se podílel i Ghana Dance Ensemble. Uvedení představení předcházel studijní pobyt choreografky v Ghaně.

Téma smrti zajisté není v tanci i umění obecně neobvyklé; právě naopak. Vždyť Éros a Thanatos jsou věčná témata umění. Taková představení se však obvykle odehrávají v uzavřené intimitě divadelních interiérů. Outdoorové představení na téma smrti, navíc improvizační, navíc dále s účastí neprofesionálů je – přinejmenším v Evropě  – ale poměrně výstřední.

Zvukový doprovod tvořil jednak zpěv Ridiny Ahmedové, jednak ze záznamu vysílané výroky a úvahy neznámých lidí na téma smrt. Improvizace se účastnila a zevnitř ji usměrňovala a podněcovala choreografka společně s tanečníkem a choreografem spolupracujícího na projektu Ghana Dance Ensemble Cliffordem Selormem Ametefem. Ten společně s choreografkou občas „nahodil“ představení, když laickým tanečníkům došla inspirace, když „spadl řetěz“. Představení nejistého, neprognostikovatelného  vývoje jistil zevnitř ještě tanečník breaku.

Účastníky byli z velké části pravděpodobně senioři z kurzů, které pro ně vede choreografka. Ti s velkou vážností vstupovali do vzájemných interakcí a překračovali navyklé hranice společenského styku. Můžeme jen hádat, co pro ně přináší odložení krunýře společenských zvyklostí. Je jen zjevné, že tuto potřebu mají, a je celkem pravděpodobné, že lidí s takovou potřebou je více. Kteří si však netroufnou překročit hranici performativního studu. Představení bylo pravděpodobně i otevřeno participaci diváků, nic zásadního se však v tomto smyslu alespoň nestalo. Češi nejsou spontánní. Je toto cesta jak je naučit větší spontaneitě? Těžko říct: Za zkoušku to stojí.

Z úhlu pohledu diváků vyvstávala spíše stránka psychologická, překračování běžného konvenčního styku mezi lidskými bytostmi než péče o umělecký tvar. Účastníci už byli z Lenčiných kurzů předpřipraveni, nemuseli překonávat první bariéry. Myslím, že ani diváci neměli problém přistoupit na tuto hru. Možná, že některým z nich by se i více líbilo uprostřed kruhu než na židličkách.

Nebylo příliš zjevné, zda účastníci nějak zohledňovali či alespoň nechali na sebe působit ony výroky na téma smrt ze zvukového záznamu. Možná to nebylo ani žádoucí…? Možná to bylo špatně k přečtení?... Smrt tak před nás předstala v civilu; nepouštěla na nás žádnou hrůzu. Malý trénink na zvykání si na ni jsme dostali; nemůže nám to uškodit.

Eymen
Koncept, účinkují: Lenka Kniha Bartůňková, Ridina Ahmedová, Ruhia Sadik, Clifford Selorm Ametefe, Miroslav Maruška, Marie Vnoučková, Olexandr Dmytriv
Námět, kreativní producent: Yvona Kreuzmannová
Choreografie: Lenka Kniha Bartůňková ve spolupráci s tanečníky
Hudba: Ridina Ahmedová
Spolupráce na přípravě zvukového materiálu: Martin Ožvold
Produkce: Václav Hodonický
Producent: Tanec Praha z.ú. – mezinárodní festival TANEC PRAHA

Nina Vangeli

Taneční publicistka, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (obory divadelní věda, ruská, francouzská a česká literatura; dva ročníky literární komparatistiky - do zákazu působení prof. V. Černého na Filosofické fakultě). Publikační činnosti se směla věnovat až po změně režimu v roce 1989. Zaměřuje se zejména na současný tanec, alternativní divadlo a cross-over. Přispívala do řady kulturních periodik jako A2, Divadelní noviny, Svět a divadlo, do kulturní rubriky Lidových a Hospodářských novin a rozhlasu (stanice Vltava) a dalších. V letech 2000-2004 byla šéfredaktorkou revue pro současný tanec Taneční zóna/Dance Zone, dnes je jejím Senior Editorem. Byla dlouholetá vedoucí neoficiální (a nevítané) skupiny fyzického divadla Studio pohybového divadla v sedmdesátých a osmdesátých letech. V devadesátých letech vytvořila i několik operních režií. 

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?