Menu

Mimjové – Boj o oči

Mimjové – Boj o oči
Foto: František Kortn

Cirkusový soubor Losers Cirque Company se proklestil ke své vlastní domovské scéně. Boj to nebyl jednoduchý. Krom veškeré práce spojené s otevíráním a rekonstrukcí divadla, se jim do cesty připletla pandemie koronaviru. Slavnostní otevření branického divadla Bravo! muselo vedení odložit z plánovaného března na září. Představení, kterým soubor zahájil činnost, mělo v tomto kontextu hned v několika rovinách symbolický nádech. Stala se jím premiéra inscenace Mimjové, která je mimo jiné o trpělivosti, pokoře, boji a spojenectví.

Jedná se o první tvůrčí spojení Losers Cirque Company a Radima Vizváryho, určené především pro dětské publikum. Už jen z tohoto kroku, lze vyčíst mnoho o budoucím dramaturgickém směřování divadla. Spojení nového cirkusu a pantomimy má totiž divadlo Bravo! uvedeno přímo v podnázvu. Domovskou scénu má zde nejen soubor Losers Cirque Company, ale právě i přední český mim Radim Vizváry. Vyčleněním prostoru na rodinné produkce (je s nimi počítáno každou neděli odpoledne) učinilo vedení divadla velmi taktický krok k zaplnění poptávky po doposud chybějící divadelní scéně v Braníku. Pokud lze vynášet soudy po jedné inscenaci (nyní budu velmi troufalá), byl to po pragmatické, ale i umělecké stránce dobrý tah.

Volným asociacím inscenace Mimjů s filmem Kung Fu Panda se nedá ubránit již při porovnání plakátů. Inscenace je barevnou a výpravnou podívanou, kterou dramaticky dotváří bohatý auditivní podkres. Hlavní postavou je mistr bojového (totiž „mimového“) umění, jehož představuje sám režisér Radim Vizváry. Jeho dominance netkví jen v příběhu, ale především po výrazové a technické stránce. V každé scéně dokazuje mistrně zvládnutou techniku, která dovoluje srozumitelně a sugestivně vytvářet malá nepatrná intimní gesta i velké bojové scény jen za pomoci svého těla. Učedníky tohoto mistra se stává trojice z Losers Cirque Company – Matyáš Ramba, Mates Petrák a Jindřich Panský. Ti do inscenace vnáší vizuálně působivé akrobatické prvky a symboliky pohádkového čísla tři. Celý proces výcviku nových bojovných mimů zahrnuje učení se bojové choreografie, ale i základní mimovací techniky (v nadsázce se zde objevuje i populární ztvárnění neviditelné zdi či chůze na místě). Nutno podotknout, že všechny scény, jsou podpořeny příslušnými reprodukovanými zvuky (bojové výpady jsou až filmově ozvučeny zvýrazněním švihů a ran). Když se výcvik chýlí ke konci, objeví mistr ve svých učednících mimořádné schopnosti, které se promítají do různých zvířat (opice, medvěd, lev). Tento aspekt je následně plně využit v závěrečném boji se zlou panovnicí (v alternaci Vanda Hybnerová, Anna Polívková a Irena Kristeková), která svými nadpřirozenými schopnostmi krade lidem zrak.

Závěrečný souboj patří nejen k příběhovému ale i vizuálnímu vrcholu. Před diváky se naposled zjeví zlá panovnice, která se po celou dobu pohybuje jako nadpřirozené stvoření v rozměrné konstrukci. Na sobě má růžové objemné šaty, kterými zakrývá pojízdnou konstrukci. Nejděsivějším módním doplňkem je dlouhý náhrdelník z vytřeštěných očí a tmavé brýle složené hned z několika očních párů. Ve velmi dramatickém boji s mimji, při kterém zní dynamická hudba a děsivý smích zlé panovnice, se bojuje se jednak silou (akrobatické pasáže, boj s velkýma očima v podobě velkých akrobatických míčů), ale také mysticky (když vše selže, objeví se na scéně bojovníci ve svých zvířecích podobách).

Díky poutavému příběhu s bohatým vizuálem, je inscenace pro dětské publikum velmi atraktivní. I přes množství barev, zvuků a efektů, které jsou završeny zjevením obrovských nafukovacích zvířat, nepůsobí inscenace prvoplánově či podbízivě ani pro dospělého diváka. Naopak. Vzbuzuje očekávání, kam se spolupráce Losers Cirque Company a Radima Vizváryho bude ubírat dál. Inscenací Mimjové naznačuje, že se divadlo Bravo! stane nedílnou součástí české novocirkusové scény, která přinese propojení pantomimy a cirkusu i v tvorbě pro dětské diváky.

Divadlo BRAVO!
Mimjové
Režie: Radim Vizváry
Scénář: Matěj Randár, Radim Vizváry, Petr Horníček
Dramaturgie: Matěj Randár
Hudba: Ivo Sedláček
Kostýmní výtvarník: Marek Cpin
Scénografie: Petr Horníček
Light design: Michael Bláha
Zvuk: Karel Mařík

Kateřina Korychová

Bakalářské studium ukončila na oboru Divadelní věda na FF UK prací Dramaturgie českého nového cirkus – Tvorba Elišky Brtnické v roce 2019. V současné době pokračuje v navazujícím magisterském studiu na katedře Divadelních a filmových studií na FF UP. Praxi získává psaním recenzí a textů pro internetový magazín Taneční aktuality, Cirqueon – centrum pro nový cirkus a Divá báze. V roce 2019 se stala součástí elévského programu Českého rozhlasu a kulturní sekce studentského radia UP AIR.

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?