Odvážné praxe a tělesné zkušenosti žen v performativním umění III.: BioGEOchoreography a o času nestability v době klimatické krize:

Tereza Ondrová © Vojtěch Brtnický

Od roku 1999 je tvor­ba taneč­ni­ce Tere­zy Ondro­vé spja­ta s pro­sto­ry diva­dla Ponec. Na jeviš­ti pro­ži­la své taneč­ní začát­ky, úspěš­né expe­ri­men­tál­ní insta­la­ce, ale i neú­spě­chy způ­so­be­né zdra­vot­ní­mi kom­pli­ka­ce­mi. S diva­dlem si vytvo­ři­la nato­lik osob­ní vztah, že zača­la pát­rat po jeho minu­los­ti a po jeho čás­tech skry­tých pod povr­chem vidi­tel­né­ho. Co se skrý­vá v pod­lo­ží diva­dla, ale i naše­ho těla se pokou­ší… Pokra­čo­vat ve čte­ní Odváž­né pra­xe a těles­né zku­še­nos­ti žen v per­for­ma­tiv­ním umě­ní III.: Bio­GE­O­cho­re­o­gra­phy a o času nesta­bi­li­ty v době kli­ma­tic­ké krize:

Odvážné praxe a tělesné zkušenosti žen v performativním umění II.: Feministická politizace v praxi

Dance Floor©Dana Maxim

Mezi prv­ní­mi tře­mi zaha­jo­va­cí­mi per­for­man­ce­mi 10. roč­ní­ku Baza­ar Fes­ti­val může­me vysle­do­vat spo­leč­ný znak pozná­vá­ní, vychá­ze­jí­cí­ho z umě­lec­ké­ho výzku­mu. Jed­not­li­vé uměl­ky­ně se ve svých per­for­man­cích dotý­ka­jí témat mocen­ských vzta­hů, vede­ných vál­kách, kli­ma­tic­ké kri­zi nebo posta­ve­ní žen ve spo­leč­nos­ti. Per­for­mer­ky spo­ju­je těles­ná zku­še­nost, z níž čer­pa­jí a pře­dá­va­jí zís­ka­né poznatky pro­střed­nic­tvím scé­nic­ké­ho umě­ní, kte­ré spl­ňu­je leit­mo­tiv letoš­ní­ho fes­ti­va­lu – odváž­né pra­xe.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Odváž­né pra­xe a těles­né zku­še­nos­ti žen v per­for­ma­tiv­ním umě­ní II.: Femi­nis­tic­ká poli­ti­za­ce v praxi

Odvážné praxe a tělesné zkušenosti žen v performativním umění I.: Kybernetická říše elfů

Magda Szpecht © Mateusz Skwarczek / Agencja Wyborcza.pl

Mezi prv­ní­mi tře­mi zaha­jo­va­cí­mi per­for­man­ce­mi 10. roč­ní­ku Baza­ar Fes­ti­val může­me vysle­do­vat spo­leč­ný znak pozná­vá­ní, vychá­ze­jí­cí­ho z umě­lec­ké­ho výzku­mu. Jed­not­li­vé uměl­ky­ně se ve svých per­for­man­cích dotý­ka­jí témat mocen­ských vzta­hů, vede­ných vál­kách, kli­ma­tic­ké kri­zi nebo posta­ve­ní žen ve spo­leč­nos­ti. Per­for­mer­ky spo­ju­je těles­ná zku­še­nost, z níž čer­pa­jí a pře­dá­va­jí zís­ka­né poznatky pro­střed­nic­tvím scé­nic­ké­ho umě­ní, kte­ré spl­ňu­je leit­mo­tiv letoš­ní­ho fes­ti­va­lu – odváž­né pra­xe.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Odváž­né pra­xe a těles­né zku­še­nos­ti žen v per­for­ma­tiv­ním umě­ní I.: Kyber­ne­tic­ká říše elfů

Potkat lišku uprostřed Vršovic

Potkat lišku a rozpustit se  Koncept, režie: Vendula Tomšů, Johana Pocková  Účinkují: Vendula Tomšů, Johana Pocková  Dramaturgie: Sára Arnstein 

Dva­a­dva­cá­tý roč­ník fes­ti­va­lu nové­ho diva­dla Malá inven­tu­ra se poma­lu chý­lí ke kon­ci. Co při­ne­sl? Přes tři­cet pro­jek­tů – od imer­ziv­ní diva­del­ní insce­na­ce Cli­max usku­pe­ní Pome­zí, přes intim­ní zpra­co­vá­ní nezve­řej­ně­ných dení­ků Pet­ra Léb­la reži­sér­ky Danie­ly Špi­nar (Objal mě Bůh a nic), či zele­ni­no­vý balet Lous­ká­ček, kte­rý moh­li divá­ci a divač­ky shléd­nout  již na loň­ském lout­kář­ském fes­ti­va­lu Specta­cu­lo Inte­re­se, po Per­for­man­ce­Bus, kte­rý vzal… Pokra­čo­vat ve čte­ní Potkat liš­ku upro­střed Vršovic

Akram Khan Company: Jungle Book Reimagined

V květ­nu letoš­ní­ho roku bude moci čes­ké divác­tvo po dese­ti letech shléd­nout pro­duk­ci Akram Khan Com­pa­ny. Ve svě­tě blíz­ké budouc­nos­ti vrá­vo­rá na roz­bou­ře­né hla­di­ně vor. Na útě­ku z vlas­ti zpus­to­še­né vli­vem kli­ma­tic­kých změn brázdí zou­fa­lá rodi­na moře, a v jeho vlnách se zmí­tá malá čer­ná teč­ka: Mau­glí. Pří­běh o ztra­ce­né dív­ce, jejích přá­te­lích Baghí­ro­vi a Bal­úo­vi, kte­rý všich­ni dob­ře… Pokra­čo­vat ve čte­ní Akram Khan Com­pa­ny: Jun­gle Book Reimagined

Publikováno
V rubrikách Recenze

Rovnováha pohybu. Podzimní fáze 4+4 dní v pohybu

Living the Dream with Grandma. Foto: Gergő Ofner

Pod­zim­ní část letoš­ní­ho roč­ní­ku 4+4 dny v pohy­bu opět, podob­ně, jako jar­ní, pře­svěd­či­la peč­li­vě zvá­že­nou dra­ma­tur­gií, a ve dnech 6. – 14. 10. necha­la rezo­no­vat jak eko­lo­gic­ká, tak poli­tic­ká téma­ta, a to mnoh­dy pal­či­vě­ji, než byl zřej­mě zájem dra­ma­tur­gů fes­ti­va­lu. Pales­tin­ská per­for­mer­ka Samaa Wakim v insce­na­ci Losing it zkou­má, jak život v Gaze ovliv­ňu­je její identi­tu. Bohu­žel pro ni i pro praž­ské pub­li­kum… Pokra­čo­vat ve čte­ní Rov­no­vá­ha pohy­bu. Pod­zim­ní fáze 4+4 dní v pohybu

Publikováno
V rubrikách Recenze

Konec hraní na indiány

Foto: Lukas Wesley

k per­for­man­ci K pra­me­ni Jaku­ba Got­twal­da a kol. Ame­ri­ka je země neo­me­ze­ných mož­nos­tí, říká se. Ame­ri­ka je sym­bol svo­bo­dy, říká se, a pro jis­to­tu si to při­po­mí­ná tři­a­de­va­de­sá­ti­me­t­ro­vou sochou u bře­hu. Ame­ric­ký sen má své vlast­ní hes­lo na wiki­pe­dii. Ale taky je to země, v níž v cel­ku poklid­ně, pod­le své­ho, v sou­la­du se svou kra­ji­nou, se svý­mi bohy, duchy, mýty a ritu­á­ly, žili… Pokra­čo­vat ve čte­ní Konec hra­ní na indiány

Publikováno
V rubrikách Recenze

Horizont události

Foto: Iryna Drahun

Taneč­ní, lépe řeče­no per­for­ma­tiv­ní řada insce­na­cí na reper­toá­ru před­ní praž­ské scé­ny Stu­dio Hrdi­nů má vazbu na fes­ti­val NORMA, akci sou­stře­dě­nou kolem vyhra­ně­né­ho vku­su, osob­nos­ti umě­lec­ké­ho ředi­te­le a dra­ma­tur­ga domu Jana Horá­ka. V roce 2021 pozval do Veletrž­ní­ho palá­ce v rám­ci fes­ti­va­lu pozo­ru­hod­né sólo Jump­co­re pol­ské­ho per­for­me­ra a cho­re­o­gra­fa Pawła Sakowic­ze. Ten v posled­ní novin­ce kon­čí­cí sezo­ny zaha­lil Stu­dio Hrdi­nů do… Pokra­čo­vat ve čte­ní Hori­zont události

Publikováno
V rubrikách Recenze

Hladiny PQ

Foto: Tomáš Kubart

Eti­ke­tou letoš­ní­ho roč­ní­ku Praž­ské­ho Quad­ri­en­na­le byla vzác­nost – RARE. Širo­ká roz­kro­če­nost téma­tu umož­ni­la napl­nit i původ­ní význam latin­ské­ho adjek­ti­va rarus: „širo­ce roz­pro­stře­ný“. Chil­ská insta­la­ce vzpo­mí­na­la na zesnu­lé uči­te­le během COVI­Du, ved­le thaj­ské­ho trhov­ské­ho spek­tá­klu odde­cho­va­ly fran­couz­ské „vnitř­nos­ti“ měs­ta z pís­ku. Arche­o­lo­gií scé­no­gra­fie vás pro­vá­ze­lo fili­pín­ské kara­o­ke – nej­vzác­něj­ší na letoš­ním quad­ri­ennaále totiž bylo sdí­le­ní a „lum­bung“ –… Pokra­čo­vat ve čte­ní Hla­di­ny PQ

Podání ruky aneb Etika performativity

V letoš­ním roce sla­ví brněn­ská Fakul­ta výtvar­ných umě­ní Vyso­ké­ho uče­ní tech­nic­ké­ho svých tři­cet let exis­ten­ce. Již od její­ho zro­du se v ní utvá­řel oko­lo akč­ní­ho uměl­ce Tomá­še Rulle­ra ate­li­ér, kte­rý zpr­vu dostal pojme­no­vá­ní Ate­li­ér videa a mul­ti­me­di­ál­ní ani­ma­ce. Ruller figu­ro­val v pozi­ci asi­s­ten­ta, vedou­cím ate­li­é­ru byl vizu­ál­ní umě­lec Radek Pilař (1931 – 1993), autor iko­nic­ké­ho Rum­caj­se a význam­ná osob­nost čes­ké­ho výtvar­né­ho umě­ní… Pokra­čo­vat ve čte­ní Podá­ní ruky aneb Eti­ka performativity