11. a 12. 4. 2014 ve 20 hodin budou v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze uvedeny dvě reprízy tanečního site specific představení Materia. Veřejnost má po několika měsících opět jedinečnou příležitost nově nahlédnout a zprostředkovaně prožít tvorbu slovinského architekta Josipha Plečnika a prostor jeho proslulé pražské sakrální stavby.
Co je to Materia?
Materia vychází z latinského pojmu mater, které znamená matka, hmota, látka, materiál nebo předmět. Hlavní myšlenkou Materie je obal a jeho náplň. Je to materiál vnější a také ten vnitřní, který dává tomu vnějšímu význam. Architektura kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, ve kterém se Materia odehrává a je jím inspirována, je tak pomyslným obalem podobně jako tělo je konstrukcí a obalem pro lidskou duši člověka. Tělo bez duše není nic, stejně jako budova bez náplně je jen pouhou schránkou.
Hlavní inspirací představení je tedy architektura slovinského architekta Josipha Plečnika a její propojení s tancem, není to zvláštní spojení dvou naprosto odlišných uměleckých disciplín?
Ve své tvorbě se zabývám především propojením odlišných uměleckých disciplín s tancem. Tanec a architektura jsou opravdu dvě kreativní odlišné disciplíny, které ale přesto sdílejí zvláštní vztah. Je to mimo jiné nejen ten úplně nejelementárnější vztah dvou lidských potřeb – fyzického pohybu a přístřeší k němu, tedy uspokojení přirozeného lidského instinktu, ale obě tyto disciplíny také používají tělo a prostor jako hlavní medium. Nejužší vztah těla k prostoru se projevuje právě v architektuře, tělo se v prostoru pohybuje podle toho, jak je prostor rozvržen, využívá drah a jednotlivých prvků, které obsahuje, jež byly dány architektem. Tělo, pohyb a prostor tak mezi sebou vytvářejí nepřetržitý tok inspirace.
Jak probíhal kreativní proces tvorby taneční choreografie v kostele?
Tanec ve vysvěceném kostele, to je opravdu velmi citlivé téma. Celá příprava site specific projektu Materia trvala zhruba rok a před jejím zahájením bylo nejprve nutné přesvědčit farní úřad spravující chod kostela o konformnosti našich uměleckých záměrů s prvotním účelem této stavby. Výsledná podoba byla kompromisem obou stran, při realizaci pak několikrát vedla k nutnosti úpravy konceptu. Především nebylo dovoleno použít prostor hlavní lodi chrámu a zbyla tedy možnost využití prostoru věže a prostor krypty, nacházející se pod hlavní lodí. Každou limitaci, která přicházela, jsem se tak snažila změnit v inspiraci .
Podle tebe tedy tanec do kostela patří?
Kostel je místem nepřetržitého pohybu, ten zde vytváří nejen lidé při mších, kteří se pohybují podle určitých pravidel, za účelem nějakého vyjádření, přání, modlitby, vztahu nebo kontaktu. Každý pohyb má svůj význam, ať už se jedná o jednoduché pokleknutí, podání ruky nebo chůzi. Z tohoto hlediska, podle mého názoru, tanec do kostela patří. Je totiž jeho součástí. Patří sem ale ten pohyb, který je promyšlený a s prostorem nějak souvisí. Navíc plečnikův moderní kostel neplní pouze svou hlavní funkci ve vedení mší a křesťanských slavností, ale je také kulturním místem, místem výstav, koncertů, architektonických seminářů, je místem, kde se scházejí každodenně stovky, při mších až tisíc, lidí. Od první chvíle, kdy jsem do tohoto prostoru vstoupila, jsem si uvědomila, že opravdu žije. Tady jsem zjistila, že i prostor může mít duši, že architektura díky tomu, co všechno pojímá, působí jako tělo člověka se svou bohatou náplní.
Soustřeďuješ kolem sebe skupinu umělců pod názvem DANA PALA CREATIVITY, plánujete další představení podobného typu?
Určitě ano. Moje nejužší spolupráce, která se formovala už při mém studiu choreografie na pražské HAMU je se skvělým hudebním skladatelem Jirkou Lukešem, který pro Materii napsal originální hudební kompozici a kostýmní návrhářkou Ha Thanh Nguyen, která se zabývá transformačním kostýmem. Společně tvoříme a doplňujeme se kreativně už několik let. Určitě se můžete těšit na další produkci. Zatím plánujeme vyjet s Materií na Slovinsko, navázali jsme spolupráci se Slovinským Velvyslanectvím a hledáme další inspirativní plečnikovu architekturu nebo prostor, který bychom roztančili, kam bychom mohli Materii přivézt. Je to velká výzva.
Vystudovala Taneční konzervatoř hl.m. Prahy a v současnosti ukončuje pátý ročník magisterského programu na Katedře tance HAMU, obor choreografie pod vedením Mgr. Daniela Wiesnera a Mgr. Jana Kodeta. V ak. roce 2011/12 získala dvousemestrální stáž na Institut del teatre Barcelona, kde vytvořila a uvedla mimo jiné choreografii ELEMENTHIS!. Od roku 2013 působí jako choreograf a pedagog tanečního pohybu pro herce v divadle SANS v Palma de Mallorca. Věnuje se interpretační, choreografické i pedagogické činnosti. Ve své choreografické tvorbě se zaměřuje zejména na práci se scénografií, zvukem, prostorem, architekturou, materiálem a propojením ostatních uměleckých žánrů s tancem. Umělecky spolupracuje s fyzickým divadlem Teatr Novogo Fronta a tvoří představení site specific v alternativních prostorech, galeriích i otevřených scénách (Underground, Alta, Citadela, galerie GAMU, Staré mlýny v Bubenči, Bludiště na Petříně). Od roku 2012 vede umělecké uskupení DANA PALA CREATIVITY, které působí jako contemporary dance company a věnuje se také tvorbě pohybového, kreativního tanečního systému pro děti.
Materia (premiéra 28. září 2013), představení koncipované pro prostor kostela Nejsvětějšího srdce páně na Náměstí Jiřího z Poděbrad je její nejnovější produkce.